Emisní třída kotle

Emisní třída kotle je zatřídění kotlů pro ústřední vytápění na tuhá paliva podle množství škodlivin, které vypouštějí. Definuje ji norma ČSN EN 303-5+A1:2023 (tabulka 7) pro kotle o jmenovitém tepelném výkonu do 500 kW. Sleduje se oxid uhelnatý (CO), organicky vázaný uhlík (OGC) a tuhé znečišťující látky (TZL). Kamna, krby a kotle navržené zároveň pro přímé vytápění místnosti, například krbová kamna s teplovodním výměníkem, pod tuto normu nespadají (čl. 1.1).

Platné vydání normy zná třídy 3, 4 a 5. Třídy 1 a 2 pocházejí ze staršího vydání z roku 2000 a dnešní norma je už nedefinuje.

Přehled emisních tříd

Limit není jedno číslo na třídu. Liší se podle způsobu přikládání (kotel s ručním přikládáním má mírnější limit než automatický). U 3. třídy navíc závisí na výkonu kotle a limit prachu i na palivu (biopaliva, fosilní paliva).

Pátá třída a ekodesign nejsou totéž

Časté nedorozumění: „5. třída" a „ekodesign" se běžně zaměňují, případně se o ekodesignu tvrdí, že má nižší limity. Ani jedno nesedí.

• 5. třída je zatřídění podle ČSN EN 303-5. Emise se prokazují při jmenovitém výkonu, u kotlů s rozsahem výkonu i při minimálním.
• Ekodesign je požadavek nařízení Komise (EU) 2015/1189 pro uvedení kotle na trh. Platí od 1. ledna 2020 a pracuje se sezónními emisemi, tedy u většiny kotlů váženým průměrem měření při jmenovitém a při minimálním výkonu (ČSN EN 303-5+A1:2023, příloha F.3). Navíc omezuje oxidy dusíku a předepisuje minimální sezónní účinnost. Zatřídění podle normy oxidy dusíku neřeší a účinnost posuzuje jen jako účinnost kotle při zkoušce.

Ekodesign je tedy přísnější, ale ne kvůli nižším číslům. Kotel proto může mít na štítku obojí.

Co se dnes smí provozovat

Provozovat kotel na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a není navržen zároveň pro přímé vytápění místa instalace, je možné jen v souladu s přílohou č. 11 zákona č. 201/2012 Sb. (§ 17 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 41 odst. 16). Podle výkladu MŽP to obvykle znamená splnění 3. třídy podle ČSN EN 303-5.

Povinnost platí:

• v rodinném domě, bytovém domě a stavbě pro rodinnou rekreaci od 1. 9. 2024,
• v ostatních objektech už od 1. 9. 2022.

Povinnost se váže na provozování. Odstavený a nepoužívaný kotel podle MŽP třídu splňovat nemusí a není povinnost ho likvidovat.

Sankce

Za provozování kotle, který nesplňuje přílohu č. 11, hrozí podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší:

• až 50 000 Kč fyzické osobě (§ 23 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. b))
• až 500 000 Kč právnické nebo podnikající fyzické osobě (§ 25 odst. 1 písm. s) a odst. 5 písm. c))

Za neprovedení kontroly technického stavu a provozu kotle hrozí podle téhož zákona:

• až 20 000 Kč fyzické osobě (§ 23 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. c))
• až 100 000 Kč právnické nebo podnikající fyzické osobě (§ 25 odst. 1 písm. t) a odst. 5 písm. d))

Dotace na výměnu kotle

Stát podporuje výměnu starých kotlů v programu Nová zelená úsporám. Kotlíkové dotace byly ukončeny 31. srpna 2024 (SFŽP).

Výměna kotle je výměna spotřebiče, proto před ní musí revizní technik provést revizi spalinové cesty, tedy komínu a kouřovodu, pokud nejde o výměnu za kotel stejného druhu, typu, provedení a výkonu (§ 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 34/2016 Sb.). Doklady pro dotaci stanoví podmínky výzvy.

Jak zjistit třídu svého kotle

1. Výrobní štítek na kotli
2. Návod k obsluze
3. Prohlášení o shodě
4. Doklad o poslední kontrole kotle (§ 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb.); kominík emisní třídu neurčuje ani nezapisuje

Pokud štítek chybí nebo je nečitelný, třídu určuje odborně způsobilá osoba při kontrole technického stavu a provozu a uvádí ji do dokladu o kontrole.