Emisní třída kotle je zatřídění kotlů pro ústřední vytápění na tuhá paliva podle množství škodlivin, které vypouštějí. Definuje ji norma ČSN EN 303-5+A1:2023 (tabulka 7) pro kotle o jmenovitém tepelném výkonu do 500 kW. Sleduje se oxid uhelnatý (CO), organicky vázaný uhlík (OGC) a tuhé znečišťující látky (TZL). Kamna, krby a kotle navržené zároveň pro přímé vytápění místnosti, například krbová kamna s teplovodním výměníkem, pod tuto normu nespadají (čl. 1.1).
Platné vydání normy zná třídy 3, 4 a 5. Třídy 1 a 2 pocházejí ze staršího vydání z roku 2000 a dnešní norma je už nedefinuje.
Přehled emisních tříd
| Třída | CO | OGC | TZL |
|---|---|---|---|
| 1. třídaNejstarší kotle. Třídu zavedlo vydání ČSN EN 303-5 z roku 2000, platné vydání normy ji už nezná. | limit neuvádíme, není veřejně ověřitelný | ||
| 2. třídaStarší kotle. Stejně jako 1. třída pochází z vydání normy z roku 2000 a v platném vydání není. | limit neuvádíme, není veřejně ověřitelný | ||
| 3. třídaZákonné minimum pro provoz | 5 000 / 3 000 | 150 / 100 | 150 / 150 |
| 4. třídaPřechodný stupeň, na trh se už neuvádí | 1 200 / 1 000 | 50 / 30 | 75 / 60 |
| 5. třídaNejpřísnější třída podle normy | 700 / 500 | 30 / 20 | 60 / 40 |
1. třída
Nejstarší kotle. Třídu zavedlo vydání ČSN EN 303-5 z roku 2000, platné vydání normy ji už nezná.
Limit neuvádíme, není veřejně ověřitelný.
2. třída
Starší kotle. Stejně jako 1. třída pochází z vydání normy z roku 2000 a v platném vydání není.
Limit neuvádíme, není veřejně ověřitelný.
3. třída
Zákonné minimum pro provoz
- CO
- 5 000 / 3 000
- OGC
- 150 / 100
- TZL
- 150 / 150
4. třída
Přechodný stupeň, na trh se už neuvádí
- CO
- 1 200 / 1 000
- OGC
- 50 / 30
- TZL
- 75 / 60
5. třída
Nejpřísnější třída podle normy
- CO
- 700 / 500
- OGC
- 30 / 20
- TZL
- 60 / 40
Hodnoty v pořadí ruční / samočinné přikládání, mg/m³ v suchých spalinách při referenčním obsahu kyslíku 10 %. Uvedeny jsou limity pro kotle do 50 kW na biologické palivo; u 3. třídy se limit s rostoucím výkonem zpřísňuje (pásma do 50 kW, 50 až 150 kW, 150 až 500 kW) a limit TZL je u fosilních paliv jiný. 4. a 5. třída má jednu hodnotu pro všechna pásma i obě paliva. Zdroj: ČSN EN 303-5+A1:2023, tabulka 7.
Limit není jedno číslo na třídu. Liší se podle způsobu přikládání (kotel s ručním přikládáním má mírnější limit než automatický). U 3. třídy navíc závisí na výkonu kotle a limit prachu i na palivu (biopaliva, fosilní paliva).
Pátá třída a ekodesign nejsou totéž
Časté nedorozumění: „5. třída" a „ekodesign" se běžně zaměňují, případně se o ekodesignu tvrdí, že má nižší limity. Ani jedno nesedí.
- 5. třída je zatřídění podle ČSN EN 303-5. Emise se prokazují při jmenovitém výkonu, u kotlů s rozsahem výkonu i při minimálním.
- Ekodesign je požadavek nařízení Komise (EU) 2015/1189 pro uvedení kotle na trh. Platí od 1. ledna 2020 a pracuje se sezónními emisemi, tedy u většiny kotlů váženým průměrem měření při jmenovitém a při minimálním výkonu (ČSN EN 303-5+A1:2023, příloha F.3). Navíc omezuje oxidy dusíku a předepisuje minimální sezónní účinnost. Zatřídění podle normy oxidy dusíku neřeší a účinnost posuzuje jen jako účinnost kotle při zkoušce.
| Znečišťující látka | 5. třída | Ekodesign |
|---|---|---|
| CO | 700 / 500 | 700 / 500 |
| OGC | 30 / 20 | 30 / 20 |
| TZL | 60 / 40 | 60 / 40 |
| NOx | nestanoveno | 200 / 350biomasa / fosilní palivo |
| Sezónní účinnost | nestanovena | 75 % / 77 %do 20 kW / nad 20 kW |
| Při jakém výkonu se měří | jmenovitý (u kotlů s rozsahem i minimální) | sezónní průměr Es = 0,85 × Es,p + 0,15 × Es,n |
Emise v pořadí ruční / samočinné přikládání, mg/m³ v suchých spalinách při referenčním obsahu kyslíku 10 %. Číselné limity CO, OGC i TZL jsou u 5. třídy a ekodesignu shodné. Ekodesign je přísnější tím, že je požaduje jako sezónní vážený průměr z měření při jmenovitém a při sníženém výkonu (50 % u ručního, 30 % u samočinného přikládání), a tím, že navíc omezuje oxidy dusíku a předepisuje minimální sezónní účinnost. Zdroje: ČSN EN 303-5+A1:2023, tabulka 7; nařízení Komise (EU) 2015/1189, přílohy I, II a III.
Ekodesign je tedy přísnější, ale ne kvůli nižším číslům. Kotel proto může mít na štítku obojí.
Co se dnes smí provozovat
Provozovat kotel na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a není navržen zároveň pro přímé vytápění místa instalace, je možné jen v souladu s přílohou č. 11 zákona č. 201/2012 Sb. (§ 17 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 41 odst. 16). Podle výkladu MŽP to obvykle znamená splnění 3. třídy podle ČSN EN 303-5.
Povinnost platí:
- v rodinném domě, bytovém domě a stavbě pro rodinnou rekreaci od 1. 9. 2024,
- v ostatních objektech už od 1. 9. 2022.
| Jmenovitý tepelný příkon | CO | TOC | TZL |
|---|---|---|---|
| do 65 kW | 5 000 / 3 000 | 150 / 100 | 150 / 150 |
| 65 až 187 kW | 2 500 / 2 500 | 100 / 80 | 150 / 150 |
| 187 až 300 kW | 1 200 / 1 200 | 100 / 80 | 150 / 150 |
Hodnoty v pořadí ruční / samočinné přikládání, mg/m³ v suchých spalinách při referenčním obsahu kyslíku 10 %, pro biologické palivo; u fosilních paliv je jiný limit TZL. Pásma se udávají ve jmenovitém tepelném příkonu, zatímco norma ČSN EN 303-5 pracuje s tepelným výkonem. Proto se čísla pásem obou tabulek neshodují. Zdroj: příloha č. 11 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Povinnost se váže na provozování. Odstavený a nepoužívaný kotel podle MŽP třídu splňovat nemusí a není povinnost ho likvidovat.
Sankce
Za provozování kotle, který nesplňuje přílohu č. 11, hrozí podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší:
- až 50 000 Kč fyzické osobě (§ 23 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. b))
- až 500 000 Kč právnické nebo podnikající fyzické osobě (§ 25 odst. 1 písm. s) a odst. 5 písm. c))
Za neprovedení kontroly technického stavu a provozu kotle hrozí podle téhož zákona:
- až 20 000 Kč fyzické osobě (§ 23 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. c))
- až 100 000 Kč právnické nebo podnikající fyzické osobě (§ 25 odst. 1 písm. t) a odst. 5 písm. d))
Dotace na výměnu kotle
Stát podporuje výměnu starých kotlů v programu Nová zelená úsporám. Kotlíkové dotace byly ukončeny 31. srpna 2024 (SFŽP).
Výměna kotle je výměna spotřebiče, proto před ní musí revizní technik provést revizi spalinové cesty, tedy komínu a kouřovodu, pokud nejde o výměnu za kotel stejného druhu, typu, provedení a výkonu (§ 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 34/2016 Sb.). Doklady pro dotaci stanoví podmínky výzvy.
Jak zjistit třídu svého kotle
- Výrobní štítek na kotli
- Návod k obsluze
- Prohlášení o shodě
- Doklad o poslední kontrole kotle (§ 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb.); kominík emisní třídu neurčuje ani nezapisuje
Pokud štítek chybí nebo je nečitelný, třídu určuje odborně způsobilá osoba při kontrole technického stavu a provozu a uvádí ji do dokladu o kontrole.
Související články
Automatický kotel: typy, dotace a požadavky na komín
Automatický kotel na pelety, uhlí nebo štěpku: jak funguje, výhody automatického přikládání, dotace a jaký komín potřebujete.
Kotel na dřevo a tuhá paliva: typy, emisní třídy a komín
Kotel na dřevo, kotel na tuhá paliva a kotel na uhlí: typy (zplyňovací, prohořívací), emisní třídy, dotace a jaký komín potřebujete.
Kotel na pelety: výběr, cena, napojení na komín a dotace
Kotel na pelety a kamna na pelety: jak vybrat, automatický provoz, požadavky na komín a dotace. Kompletní průvodce peletovým vytápěním.
Související pojmy
Tuhá paliva
Tuhá paliva (dřevo, uhlí, pelety) vyžadují specifické komínové systémy a časté čištění. Přehled typů, požadavků a lhůt dle vyhlášky.
Kotle: revize a kontroly
Kdy je kotel vyhrazeným tlakovým zařízením podle NV 192/2022 Sb. (běžný domácí teplovodní kotel ne), provozní a vnitřní revize, tlakové zkoušky a obsluha kotle.
Hořák
Hořák je zařízení spalující palivo a produkující tepelnou energii. Přehled typů hořáků pro plynné, kapalné a pevné palivo a jejich vliv na komín.
Kogenerace
Kogenerace je kombinovaná výroba elektřiny a tepla v jedné jednotce. Zjistěte, jak funguje, jaké jsou její výhody a jak souvisí s komínem.