Hořák

Hořák je zařízení, které spaluje palivo ve spotřebiči a generuje tepelnou energii. Mají ho plynové a olejové kotle, kotle a kamna na pelety a průmyslová topeniště. Kotle a kamna s ručním přikládáním hořák nemají, palivo v nich hoří v ohništi. Typ hořáku přímo ovlivňuje požadavky na komín a jeho údržbu.

Typy hořáků podle paliva

Plynové hořáky

• Atmosférické: bez ventilátoru, spalovací vzduch si přisávají samy, u otevřeného spotřebiče (provedení B) z místnosti
• Přetlakové: s ventilátorem, moderní, vyšší účinnost
• Modulační: regulují výkon plynule dle potřeby

Kapalné palivo

• Tlakové: s tryskou, nejčastější
• Rotační: průmyslové aplikace

Pevná paliva

• Retortové: automatický přísun uhlí nebo pelet šnekem
• Peletové hořáky: samostatné hořáky s automatickým podáváním pelet (ČSN EN 15270)
• Zplyňovací kotle: dřevo se přikládá ručně, vznikající dřevoplyn hoří v trysce pod násypkou

Vliv hořáku na komín

Typ hořáku	Typická teplota spalin	Požadavky na komín
Atmosférický plynový	130–180 °C	Tradiční, keramika
Kondenzační	40–60 °C	Plastová vložka (PP)
Kotel na pelety	150–200 °C	Nerez nebo keramika, odolnost proti vyhoření sazí (G)
Zplyňovací na dřevo	180–250 °C	Nerez T400+, odolnost proti vyhoření sazí (G)

Hořák a emise

Moderní automatické kotle s hořákem dosahují 5. emisní třídy a splňují ekodesign. Kotel na pevná paliva o příkonu do 300 kW pro teplovodní ústřední vytápění smí být v rodinném a bytovém domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci od 1. září 2024 provozován jen tehdy, když splňuje přílohu č. 11 zákona č. 201/2012 Sb., v praxi aspoň 3. emisní třídu (§ 17 odst. 1 písm. g), § 41 odst. 16). V ostatních objektech to platí od 1. září 2022.

Údržba hořáku

• Ročně: Kontrola a čištění (odborník)
• U plynových: Kontrola spalování a emisí
• U pevných paliv: Čištění sazí z trubek
• Spolu s hořákem: Čištění spalinové cesty