NV 192/2022 Sb.: vyhrazená tlaková zařízení srozumitelně

Nařízení vlády č. 192/2022 Sb. je prováděcí předpis k zákonu 250/2021 Sb., který od 1. července 2022 komplexně upravuje oblast vyhrazených technických zařízení tlakových. Pokud revidujete kotle nebo tlakové nádoby, tento předpis definuje vaše povinnosti.

Přehled a rozsah působnosti

NV 192/2022 Sb. je jedním z pěti prováděcích nařízení ze dne 22. června 2022 (NV 190 až 194/2022 Sb.) k zákonu 250/2021 Sb. a nahradilo dlouholetou vyhlášku 18/1979 Sb. o tlakových zařízeních. Nařízení vstoupilo v účinnost 1. července 2022.

Jaká zařízení spadají pod NV 192/2022 Sb.

Vyhrazená tlaková zařízení zahrnují tři základní kategorie:

• Kotle (parní a kapalinové, typicky horkovodní): zařízení na výrobu páry nebo horké vody s nejvyšším pracovním tlakem nad 0,5 bar (0,05 MPa), u nichž teplota pracovní tekutiny převyšuje její bod varu při tlaku 0,5 bar, u vody zhruba 111 °C (§ 4 odst. 1 písm. a))
• Tlakové nádoby stabilní: nádoby s nejvyšším pracovním tlakem nad 0,5 bar (0,05 MPa), které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické či výbušné kapaliny skupiny 1, nebo jakékoli kapaliny o teplotě nad jejich bodem varu při 0,5 bar (§ 4 odst. 1 písm. b))
• Nádoby na plyny (typicky tlakové lahve): nádoby k dopravě plynů od zdroje na místo spotřeby, pokud má plyn kritickou teplotu nižší než +50 °C nebo absolutní tlak par při +50 °C vyšší než 3 bar (§ 4 odst. 1 písm. c))

Vyhrazené nejsou kotle a tlakové nádoby do 10 litrů včetně, u nichž součin PS × V nepřesahuje 100 (§ 4 odst. 2 písm. a) a b)). Potrubí mezi vyhrazená tlaková zařízení nepatří: § 4 odst. 1 jmenuje jen kotle a nádoby a otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných soustav výslovně vyjímá (§ 4 odst. 2 písm. t)).

Co nařízení neřeší

Nařízení se nevztahuje na zařízení spadající pod speciální předpisy (jaderná energetika, vojenská technika) ani na tlaková zařízení s parametry pod stanovenými limity.

Klasifikace tlakových zařízení

NV 192/2022 Sb. řadí vyhrazená tlaková zařízení do tříd podle míry rizika (§ 5). Kotle mají čtyři třídy (I až IV) podle jmenovitého množství vyráběné páry (t/h) nebo tepelného výkonu (MW). Tlakové nádoby mají jen dvě třídy (I a II) podle nejvyššího pracovního tlaku a objemu.

Třída I: nejvyšší riziko

Zařízení s největším rizikovým potenciálem:

• Parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h
• Tlakové nádoby s nejvyšším pracovním tlakem nad 100 bar a zároveň objemem nad 1000 litrů

Třída II: vysoké riziko

• Parní kotle se jmenovitým množstvím páry nad 50 t/h do 115 t/h včetně
• Horkovodní kotle s výkonem nad 35 MW
• Ostatní vyhrazené tlakové nádoby (tlak nad 0,5 bar, objem nad 10 litrů nebo součin PS × V nad 100)

Třída III: střední riziko

• Parní kotle se jmenovitým množstvím páry nad 8 t/h do 50 t/h včetně
• Horkovodní kotle s výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně
• Tlakové nádoby III. třídu nemají

Třída IV: základní riziko

• Parní kotle se jmenovitým množstvím páry do 8 t/h včetně
• Horkovodní kotle s výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kapalinové kotle
• Tlakové nádoby IV. třídu nemají

Praktický dopad klasifikace

Třída zařízení přímo ovlivňuje:

• Frekvenci revizí: u kotlů I. a II. třídy je provozní revize častější než u III. a IV. třídy (příloha č. 4); tlakové nádoby I. i II. třídy mají stejné lhůty
• Požadavky na revizního technika: pro kotle I. až III. třídy a nádoby I. třídy se žádá delší praxe než pro kotle IV. třídy a nádoby II. třídy (§ 22)
• Účast TIČR: u zařízení I. třídy provádí TIČR jako pověřená organizace prohlídky a zkoušky; po opravách kotlů s tlakem 16 bar a vyšším a nádob s tlakem 25 bar a vyšším bez ohledu na třídu (§ 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb.)

Typy kontrol a revizí

Tlaková VTZ mají tři druhy pravidelných revizí a zkoušek s lhůtami v příloze č. 4. Každý druh má jiný účel a jiný interval.

Provozní revize

Provozní revize je nejčastější typ kontroly. Zaměřuje se na:

• Vnější stav tělesa, armatur a izolace
• Funkčnost bezpečnostní výstroje (pojistné ventily, tlakoměry)
• Stav měřidel a regulačních prvků
• Kontrolu provozní dokumentace a dodržování podmínek provozu
• Zda je zajištěna odborně způsobilá obsluha (§ 13 odst. 1)
• Těsnost spojů a přírub

Vnitřní revize

Vnitřní revize je důkladnější kontrola, která vyžaduje odstavení zařízení z provozu. Ověřuje stav vnitřního i vnějšího povrchu stěn (§ 14 odst. 1). Podle ČSN 69 0012 (čl. 6.8.3.4, 6.8.4.1 a 6.8.4.2) a u kotlů ČSN 07 0710 (čl. 8.9.1) zahrnuje:

• Prohlídku vnitřních povrchů po vyčištění
• Hledání trhlin, deformací, koroze a zeslabených míst
• Zvýšenou pozornost místům dříve opraveným a více namáhaným (svary, lemy průlezů)
• Kontrolu stavu vnitřních vestaveb, které se k tomu demontují v potřebném rozsahu
• U nádob, do kterých nejde vstoupit, náhradní postup: tlakovou zkoušku, nebo zkoušku těsnosti s kontrolou podezřelých míst ultrazvukem (ČSN 69 0012, čl. 6.8.4.4)

Tlaková zkouška

Tlaková zkouška je nejnáročnější typ kontroly. Provádí se:

• Zkušebním tlakem uvedeným v průvodní dokumentaci (ČSN 69 0012, čl. 6.10.3.3; ČSN 07 0710, čl. 8.11.2). Když se po opravě stanovuje nově, je to nejméně 1,43násobek nejvyššího pracovního tlaku PS, případně 1,25násobek tlaku při maximálním zatížení s ohledem na nejvyšší teplotu, podle toho, co je vyšší (příloha č. 1 bod 3.2 NV 192/2022 Sb.)
• Kapalinou zařazenou do skupiny 2, obvykle vodou (§ 16 odst. 2 NV 192/2022 Sb.)
• Doba výdrže na zkušebním tlaku závisí na typu zařízení; u tlakových nádob nejméně tak dlouho, aby šel prohlédnout celý povrch (ČSN 69 0012, čl. 6.10.3.3)
• Tlaková zkouška ověřuje celkovou integritu tlakového celku

Intervaly revizí a zkoušek

Příloha č. 4 NV 192/2022 Sb. stanoví lhůty pro jednotlivé typy kontrol. Intervaly se liší podle druhu zařízení a jeho třídy.

Lhůty jsou nejdelší přípustné; konkrétní rozpis stanoví provozovatel písemně v plánu revizí a zkoušek (§ 9 odst. 3). Revize a zkoušky se provádějí do posledního dne kalendářního měsíce, na který lhůta připadne, a lhůty tlakových zkoušek se počítají od roku výroby zařízení (§ 9 odst. 4).

Kotle

Tlakové nádoby stabilní

Výchozí a mimořádné revize

Kromě pravidelných kontrol se provádějí:

• Výchozí revize: před uvedením do provozu u nových zařízení, po rekonstrukci nebo opravě se svařováním, vrtáním či nýtováním a po změně použití nebo přemístění, kromě pojízdných, převozných a přenosných nádob (§ 12)
• Provozní revize po uvedení do provozu: do 14 dnů od prvního uvedení do provozu a po přemístění, kromě převozných a přenosných kotlů a nádob (§ 13 odst. 2)
• Mimořádná revize nebo zkouška (§ 9 odst. 2 písm. g)): vnitřní revize se provede vždy, byl-li kotel mimo provoz více než 1 rok nebo tlaková nádoba více než 3 roky, a po mimořádné události, která mohla poškodit tlakový celek (§ 14 odst. 2); tlaková zkouška po opravě tlakového celku a po přemístění (§ 16 odst. 1)

Provozní dokumentace

NV 192/2022 Sb. klade na provozovatele značné nároky ohledně dokumentace. Správně vedená dokumentace je kontrolována při každé revizi.

Povinné dokumenty

• Průvodní dokumentace od výrobce nebo dodavatele: výkresová dokumentace, pevnostní výpočet a podmínky provozu, udržovaná v aktuálním stavu (§ 19 odst. 1 písm. c))
• Záznamy o revizích, opravách, zkouškách a prohlídkách: u starších zařízení je obsahuje pasport (revizní kniha), který vyžadovala dřívější vyhláška 18/1979 Sb.
• Plán revizí a zkoušek s jejich lhůtami (§ 9 odst. 3)
• Místní provozní předpis: u kotlů a nádob s tekutinou skupiny 1 do 1 měsíce od uvedení do provozu, u ostatních zařízení do 2 měsíců (§ 19 odst. 1 písm. a))
• Záznamy o provozu (provozní deník): vede a podepisuje topič nebo obsluha (§ 19 odst. 3)
• Revizní zprávy: uschované po celou dobu provozu zařízení (§ 19 odst. 1 písm. c))

Provozní předpis musí obsahovat

• Povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob
• Způsob a rozsah obsluhy
• Rozsah údajů v záznamech o provozu (vše § 19 odst. 2)
• Postup pro uvádění do provozu, řízení provozu a odstavování, včetně provozu za mimořádných podmínek a odstavení při nebezpečí z prodlení (příloha č. 3 bod 1 písm. a))

Obsah revizní zprávy

Podle § 18 NV 192/2022 Sb. musí revizní zpráva tlakového zařízení obsahovat následující náležitosti.

Povinné údaje

1. Identifikace provozovatele: jméno a příjmení nebo název, případně IČO
2. Popis a vymezení rozsahu revidovaného zařízení: v praxi druh, výrobce, výrobní číslo, rok výroby, umístění
3. Technické parametry: nejvyšší pracovní tlak, teplota, objem/výkon (součást popisu)
4. Druh revize: výchozí, provozní, vnitřní, tlaková zkouška; zda jde o pravidelnou, nebo mimořádnou
5. Jméno a příjmení revizního technika, podpis a evidenční číslo osvědčení; elektronickou zprávu podepisuje uznávaným elektronickým podpisem
6. Data: zahájení a ukončení revize nebo zkoušky, vypracování a předání zprávy
7. Soupis použitých měřicích přístrojů
8. Seznam použitých informací a jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech
9. Popis provedených úkonů: co bylo kontrolováno, měřeno, zkoušeno
10. Naměřené hodnoty, pokud dokládají ohrožení nebo jsou potřebné k vyhodnocení změn: tloušťky stěn, zkušební tlaky, doby výdrže
11. Zjištěné závady s uvedením porušených ustanovení předpisů
12. Celkový výsledek: zda zařízení je, nebo není schopno bezpečného provozu; když není, i odůvodnění
13. Návrh opatření, za kterých může zařízení se závadami zůstat v provozu: případná omezení, snížení parametrů
14. Potvrzení o předání revizní zprávy
15. Datum, do kdy revize nebo zkouška platí, tedy termín příští revize nebo zkoušky

Specifika pro tlakovou zkoušku

U tlakové zkoušky se ve zprávě v praxi uvádí také:

• Zkušební médium (kapalina, obvykle voda)
• Zkušební tlak a jeho hodnotu
• Dobu výdrže na zkušebním tlaku
• Teplotu média při zkoušce
• Výsledek: zda došlo k poklesu tlaku, deformacím nebo netěsnostem

Kvalifikace revizního technika

Požadavky na revizní techniky tlakových zařízení upravuje § 22 NV 192/2022 Sb. spolu s § 11 zákona č. 250/2021 Sb. NV 194/2022 Sb. se týká jen elektrotechniky.

Základní podmínky

• Vzdělání: nejméně střední s maturitou ve vyjmenovaných technických oborech (strojírenství, elektrotechnika, chemie, stavebnictví, doprava aj.), případně vysokoškolské, kde se počítá i energetika
• Praxe: pro kotle I. až III. třídy a nádoby I. třídy 3 roky se středním vzděláním s maturitou nebo 2 roky s vysokoškolským; pro kotle IV. třídy a nádoby II. třídy 2 roky, resp. 1 rok (§ 22)
• Osvědčení TIČR: vydané po úspěšné zkoušce u Technické inspekce
• Zdravotní způsobilost (§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb.); její splnění ověří TIČR před zkouškou (§ 11 odst. 2), formu dokladu zákon nestanoví

Rozsah osvědčení

Osvědčení revizního technika nese rozlišovací znaky podle přílohy č. 5 NV 192/2022 Sb.:

• Druh činnosti: R (revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky provozovaných zařízení), Z (stavební a první tlakové zkoušky u výrobce nebo u firmy, která provedla montáž či opravu), O (obsluha kotlů)
• Druh a třídu zařízení: NI a NII (tlakové nádoby stabilní I. a II. třídy), NP (nádoby na plyny), PK1 až KK4 (parní, horkovodní a kapalinové kotle jednotlivých tříd)

Oprávnění (§ 20) se nevydává technikovi jako fyzické osobě, ale právnické nebo podnikající fyzické osobě, která revize a zkoušky provádí. Revizní technik, který revize dělá jako živnost, proto potřebuje osvědčení i oprávnění (§ 17 zákona č. 250/2021 Sb.).

Obsluha tlakových zařízení

Kromě revizního technika musí být kvalifikována i obsluha (topič u kotlů). Obsluha musí mít:

• Osvědčení topiče (topičský průkaz); u automatických kotlů do 0,5 t/h páry, automatických horkovodních a kapalinových kotlů do 0,35 MW a průtočných kotlů do 100 litrů se nevyžaduje, stačí přezkoušení komisí u provozovatele (§ 21 odst. 2, § 24 odst. 1)
• Pravidelné přezkoušení
• Zdravotní způsobilost

Povinnosti provozovatele

Provozovatel vyhrazených tlakových zařízení má rozsáhlé povinnosti, jejichž plnění revizní technik kontroluje.

Hlavní povinnosti

• Zajistit pravidelné revize a zkoušky ve stanovených lhůtách
• Vést kompletní provozní dokumentaci
• Zajistit kvalifikovanou obsluhu zařízení
• Odstraňovat zjištěné závady ve stanovených termínech
• Hlásit havárie bez zbytečného odkladu oblastnímu inspektorátu práce (událost se škodou zjevně přes 5 000 000 Kč, § 22 zákona č. 250/2021 Sb.)
• Zajistit bezpečnostní výstroj v provozuschopném stavu

Sankce za porušení

Nedodržení povinností může vést k:

• Pokutě od inspekce práce
• Zákazu používání zařízení rozhodnutím inspektora inspekce práce (§ 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb.)
• Trestněprávní odpovědnosti při havárii
• Krácení pojistného plnění pojišťovnou úměrně tomu, jaký vliv mělo porušení povinnosti na pojistnou událost (§ 2800 odst. 2 občanského zákoníku)

Zdroje

• NV 192/2022 Sb.
• Zákon 250/2021 Sb.
• Zákon 251/2005 Sb., o inspekci práce
• ČSN 69 0012: tlakové nádoby stabilní, provozní pravidla
• ČSN 07 0710: parní, horkovodní a kapalinové kotle, provozní pravidla

Jan Pospíšil

Zakladatel Revizitu

Vývojář a podnikatel se zaměřením na digitalizaci řemeslných oborů. Spolupracuje s kominíky a revizními techniky na vývoji nástrojů, které jim šetří čas s administrativou.